Projekty

(1999–dosud)

Jsou témata, kterými se jednoduše jednoho dne začnete zabývat a ony začnou růst. Nabalují na sebe další a další informace, lidi a příběhy. Občas spolu různá témata začnou komunikovat, souviset a najednou je z nich třeba i celá životní etapa. Rozhodl jsem se některé takové etapy zahrnout sem, do složky Projekty, i když si nejsem zcela jistý tím názvem. Mnoho z nich není projektem, ale jednoduše nedílnou součástí mého života. Nejsem totiž člověkem, který by svůj život dokázal jednoduše rozdělit do nějakých projektů.

Because I Hear I Live (2018–dosud)

Žijí kolem nás a často o nich ani nevíme. Děti, které trpí sluchovým postižením. Tento tělesný handicap může v rozvojových zemích znamenat úplné vyloučení ze společnosti či dokonce jistou smrt. Postižené dítě, případně jeho matka bývá obviňována. Dítě samotné je pak nezřídka označováno za dítě temných sil apod. Projekt Because I Hear I Live charitativní organizace Smiling Crocodile se již léta snaží na tento problém poukázat a změnit životní situaci těchto dětí k lepšímu. Vznikla píseň, jež se stala jakousi mezinárodní hymnou neslyšících dětí. Její klip se natáčel v jedenácti zemích světa. Vystupují zde vedle zpěváka Milana Peroutky i děti, kterým pomáhá slyšt Nyní je tato píseň pomáhá propagovat tuto problematiku. O vzniku písně a o jejím poslání pojednává dokumentární film Because I Hear I Live. Jeho dokončení prozatím přerušila celosvětová pandemie koronaviru.

Dlouhý let (2017–2018)

Středometrážní dokumentární film Dlouhý let (41′, 2018) vypráví příběh dvou pilotů balónu, kteří se rozhodnout zúčastnit se nejstaršího a nejnáročnějšího aviatického závodu světa – Poháru Gordona Bennetta. Na začátku nemají nic. Závodní balón, ani peníze na trénikové lety či na závod samotný. Vše se podaří zrealizovat mj. i za pomoci crowdfundigové kampaně. Oba letci nakonec skutečně na Poháru odstartují a stanou se první českou posádkou, která se v tomto závodě od roku 1906 zúčastnila. Svým letem navíc posádka zlomila dva národní rekordy v délce a době trvání letu balónem.

Ztracená ponorka U-206 (2018–dosud)

Vše začalo nalezenou složkou dokumentů v Severočeském muzeu v Liberci. Složka obsahovala informace o německé válečné ponorce, která se plavila pod jménem Reichenberg, tedy Liberec. Toto tehdy německé město nad ní drželo patronát. Jak se později ukázalo, osud ponorky je dodnes neznámý. Skupina badatelů a potápěčů z Liberce a Jizerskohorského technického muzea v Liberci se pustila do pátrání v německých, francouzských a britských archivech s jediným cílem: lokalizovat vrak ponorky U-206 a odhalit její osud. Dosavadní stav pátrání popisují tyto televizní reportáže.

Mys Juby a Aéropostale (2015)

Výprava po stopách průkopníků letecké pošty na africký kontinent – společnosti Aéropostale. Jedním z jejich letců byl i později proslulý spisovatel Antoine de Saint-Exupéry. Právě na mysu Juby, kde velel pouštnímu letišti, začal psát. Rozhodl jsem se na mys Juby vypravit a spojit v tomto projektu lidi, kterým toto místo učarovalo, i když tu třeba nikdy fyzicky nebyli. Vy výsledné reportáži tak vedle sebe hovoří třeba výtvarník Petr Sýs a francouzský dobodruh, který se na původní letiště vypravil s originálním letounem Brequet 14.


Farewell to Arms (2008–2009)

Projektem Farewell to Arms vyvrcholila má spolupráce s Vojtou Dukátem (*1947). Vojta Dukát odešel do exilu po vpádu Varšavských vojsk do ČSSR v roce 1968. V 70. letech fotografoval pro slavnou Magnum Photos Agency a stal se světově uznávaným fotografem a filmařem, zastoupeným v mnoha slavných uměleckých sbírkách. Během naší společné práce jsem měl jedinečnou možnost nahlédnout do jeho bohatého archivu obrazových materiálů, které neunávaně vytváří celý život. Zaměřili jsme se na jeho jedinečné videozáznamy z roku 1991, kdy jako jeden z mála zachytil z beprostřední blízkosti odchod sovětských vojsk s bývalého Českoslovenka. Během našeho bádání jsme se snažili vypátrat osudy odsunutých sovětských vojáků. Digitalizace starých záznamů si vyžádala shánění původní AV techniky. Jednotlivé výsledky pátrání nás přivedly přes vojenskou základnu Milovice, Londýn, Haag až do Chelyabinsku. Celý projekt vyvrcholil výstavou na fotografickém festivalu Noordelicht v Groningenu, NL v roce 2009.

Po stopách F. A. Elstnera (2007)

František A. Elstner zaujímá velmi důležitou roli v historii československého automobilismu a objevování neznámých končin. V roce 2007 jsme se rozhodli, že se pustíme po stopách první Elstnerovy cesty z roku 1933 Severní Afrikou, a to konkrétně do Libye. Expedice Aerospexor ujela 14 tisíc kilometrů s miniaturním vozem Aero 662.

Akira Sato (1999–2002)

Když jsem se v roce 1999 potkal v Praze s japonským fotografem Akira Sato (1930-2002), netušil jsem, jak moc mě tento muž ovlivní. Měl jsem se stát jeho posledním asistentem a dva roky jsem ho mlčky doprovázel při práci na poslední fotografické knize jeho života. Postupem času jsem s Akirovou pomocí pronikal do slavné éry japonské fotografie, kterou byl on součástí. Patřil do skupiny fotografů jako nestro japonské módní fotografie Eikoh Hosoe nebo „toulavý pes japonské fotografie“, dokumentarista Shomei Thomatsu, kteří začátkem druhé pol. 20. století vytvářeli nové vidění. I díky Akirovi mě nikdy neopustila touha zaznamenávat a sdílet to, co člověk vidí kolem sebe.

Repair Manifesto

A ještě je tu jeden projekt, který probíhá neustále. Věřím, že věci či stroje mají svojí duši a stojí za to, udržovat je v chodu, i když by třeba lépe posloužily nové. Opravené věci se stávají jedinečnými. Opravovat věci člověka polidšťuje. A je jedno, jestli jde třeba zrovna o motocykl, auto nebo horkovzdušný balón.
©AV 2021